Pěšky po Českosaským Švýcarsku

Každý asi ví, že již nějaký ten pátek je Českosaské Švýcarsko národním parkem. Což je príma věc pro přírodu, ale pro turisty (ty zodpovědný) je to horší! Znamená to, že nesmíte rozdělávat oheň, spát v lese a mnoho dalších věcí. Ale i tak jsme tam spali a nikdo nás nenačapal!

Vyrazili jsme vlakem v 7:01 z Praha-hl.nádraží. Jeli jsme do Rybniště s přestupem v Bakově nad Jizerou. Cesta celá trvá 3 hodiny. Z Rybniště vyrážíme po červené značce přes vyhlídku pod Karlovou výšinou, ze které není bohužel (pro nepřízeň počasí) nic vidět! Vyhlídku využíváme alespoň pro mini občerstvení. Z vyhlídky jdeme dál po červený až na rozcestí se zelenou a dál po zelený až do Doubic.

V Doubicích jdeme do Staré hospody - můžu jenom doporučit mňam jídla! Tady se spouští obr liják. Jsme rádi, že jsme v suchu a pohodlí hospody :-) Čekáme tak hoďku a pak se déšť trošku uklidňuje. Pokračujeme dál opět po zelené (Stará doubická cesta). Ze zelené scházíme za vrchem Hřebec. Dolů se jde po krásné asfaltce kolem Červeného potoka. Dál po modré značce směr Na Tokáni. Cesta je krásná, po vrstevnici se vlnící, prostě paráda. Dokonce nám i svítí slunce, to se jde hned lépe! Na Tokáni odbočujeme na žlutou značku a jdeme opět po úzké silničce až na červenou značku.

První vyhlídkou je Vileminina stěna, což je nádherná vyhlídka do údolí, která musí potěšit snad každé oko! Odtud přecházíme k druhé vyhlídce - Mariině skále. Cesta je nádherná! No a Mariina skála je ještě lepší. Přemýšlíme, jestli tu nepřenocovat, ale protože by mělo dnešní noc pršet, tak zbaběle sbíháme do Jetřichovic. Ale neumím si představit jaká to musí být krása vidět odtud východ nebo západ slunce!!! V Jetřichovicích si narychlo prohlížíme domy a pak prcháme do místního kempu. No ale nakonec je nám jasný, že jsme měli zůstat někde v lesích, protože kemp není moc pěkný a ani moc levný :-( Ale co naplat!

Druhý den vstáváme v 8 hodin. celou noc pršelo a teď prší také. Nepospícháme proto s balením věcí. Když už se najíme, tak akorát přestává déšť! Balíme věci a fíí pryč! V informacích v Jetřichovicích kupujeme krásné pohledy a vydáváme se na cestu tentokrá po zelené značce. Cesta nahoru ubíhá rychle, je totiž chládek, tak mi nehrozí záducha! :-) Přecházíme na červenou značku. Na stromě visí cedule, zákaz vstupu kvůli řícení skal. No kašleme na to, přece se nebudeme vracet do Jetřichovic. Po cestě samozřejmě nic nepadá. Nevím proč tam ta cedule byla?
Ovšem cesta je krásná, vede po vrstevnici a jsou z ní krásný výhledy! No prostě krása! Červená značka nás zavedla až k Šaunštejnu - Loupežnickému hrádku. Lesy okolo nás jsou zahalený mlhou, atmosféra je taková zvláštní! Nikdo nikde, úplný klid!

Od Loupežnického hrádku nás čeká výstup zhruba 100 metrů na vrstevnicovou cestu, která nás zavede přímo k Malé Pravčické bráně. Je sice menších rozměrů, než její sestřička, ale zato zde skoro jistě nepotkáte ani živáčka! Od Malé Pravčické brány jdeme po pěkné lesní cestě až do Mezní Louky. Posilňujeme se pravou točenou zmrzlinkou. Z Mezní Louky pak v pohodě nastoupáte až k Pravčické bráně. Přičemž cesta se klikatí mezi skalami a občas je nádherný výhled do okolí. A už se před námi tyčí Pravčická brána, onen český přírodní skvost. Je zima a prší, takže tu nikdo není :-) A to je jedině dobře! Prolézáme to tu a sledujeme, jestli by se nedalo nějak dostat na druhou stranu - přímo na Pravčickou bránu. Bohužel nic nenacházíme a taky jsme hlavně lenoši!

V restauraci Sokolí hnízdo chvilku sedíme a pijeme čajík. Pořád prší, což je otrava. Po hoďce se počasí uklidňuje a čas se už nachyluje k půl sedmé. Nejvyšší čas sestoupit do údolí a najít si místečko na spaní. Je už totiž celkem tma! Dolů k parkovišti jsou to zhruba 3 km. Tady se dáváme po žluté značce směrem na Meznou. Asi tak po půl kiláku nacházíme príma místo na spaní. Dokonce si i stavíme stan, protože to vypadá, že bude opět pršet!

Proubouzíme se do mlhy. Ale jsme optimisti, věříme, že bude lépe a také je! Sluníčko se konečně rozhodlo, že nám udělá krásný den. Jdeme po červený do Hřenska. Tady sledujeme jaká tu musela být voda při potopách! No šílený. Návštěva tradiční hřenské atrakce (Tiché soutěsky) se vyvedla, jsou tu jenom 4 lidé, což je pohoda. Soutěska je moc pěkná, dokonce jsme viděli srnku. Poté dáváme ve měste jednu super točenou opočenskou zmrzlinu a jdeme k Labi.

Dále už po červené značce po pěkné cestě, kolem krásných vyhlídek až do Děčína. Město procházíme celé. Překvapuje mě jak mají vše krásné zrekonstruované. Pak už jenom přes most a už jsme na nádraží! Huráá, dnes mě pěkně bolí nohy. Vlak jede za hodinu, tak se flákáme a svačíme.

Celkem ujedete zhruba 70 kilometrů v krásné přírodě
Budete potřebovat mapu KČT č.12-13, doporučuji mapu Krásnolipsko 1:25 000
Vyhledání spojení přes www.idos.cz